Vybrané aspekty ekonomického vývoje Východního bloku v 50. a 60. letech
Nástup komunismu bývá většinou tematizován v souvislostech politických, pod zorným úhlem postupující represe, případně je tento přístup doplněn údaji o kulturní politice a ideologické subverzi veřejného diskursu. Tento přístup akcentující etické otázky je dobré čas od času „vyztužit“ ekonomickou problematikou. Tvrdá data dokladují efektivitu komunistické hospodářské koncepce lépe, než sebesofistikovanější výklady.
Soubory ke stažení
I. Tabulky převzaté z: Vykoukal Jiří, Litera Bohuslav, Tejchman Miroslav, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944–1989, Praha 2000
TABULKA 1: Analýza hospodářského růstu (v %)
| Země | 1950–1960 | 1960–1964 |
|---|---|---|
| Bulharsko | 8,1 | 5,7 |
| Československo | 6,5 | 0,9 |
| NDR | 8,9 | 2,4 |
| Maďarsko | 5,7 | 4,9 |
| Polsko | 5,6 | 4,8 |
| Rumunsko | 9,0 | 8,2 |
| SSSR | 8,3 | 4,8 |
| Jugoslávie | 7,4 | 7,7 |
TABULKA 2: Průměrné roční tempo růstu národního důchodu v evropských socialistických zemích a SSSR za léta 1956-1980 (v %)
| Země | 1956–1960 | 1961–1965 | 1966–1970 | 1971–1975 | 1976–1980 | 1951–1980 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bulharsko | 9,7 | 6,7 | 8,7 | 7,9 | 6,1 | 7,8 |
| ČSSR | 7,0 | 0,2 | 4,2 | 5,5 | 3,7 | 4,8 |
| Maďarsko | 6,0 | 4,1 | 6,8 | 6,5 | 3,5 | 5,4 |
| NDR | 7,0 | 3,5 | 5,2 | 5,4 | 4,1 | 6,4 |
| Polsko | 6,5 | 6,2 | 6,0 | 9,8 | 1,4 | 6,4 |
| Rumunsko | 6,5 | 9,7 | 8,6 | 9,1 | 7,2 | 8,8 |
| SSSR | 9,1 | 6,5 | 7,7 | 5,6 | 4,3 | 7,4 |
- Otázka 1: Pokuste se interpretovat důvody vysokého tempa růstu v 50. letech a jeho postupný pokles. (Modelová odpověď)
II. Následující tabulky jsou převzaty z: KAPLAN Karel, Kořeny československé reformy 1968 2, Doplněk, Brno 2000, s. 413 - 414
TABULKA 3: Průměrné měsíční příjmy v Kč: ČSSR
| Rok | Těžký průmysl | Lehký průmysl | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| 1960 | 1556 | 1180 | 376 |
| 1967 | 1772 | 1357 | 415 |
- Otázka 2: Určete na základě tabulky, na jaký typ průmyslu byl kladen důraz. (Modelová odpověď)
TABULKA 4: Struktura zaměstnanců v hospodářství (bez JZD) podle výše mezd, v %, měsíční příjmy v Kč: ČSSR
| Příjmy v Kčs | 1959 | 1961 | 1963 | 1966 |
|---|---|---|---|---|
| Do 600 | 1,7 | 0,5 | 0,3 | 0,3 |
| 601 – 1000 | 19, 8 | 14,6 | 12,5 | 10,3 |
| 1001 – 2000 | 67,5 | 69,4 | 70,8 | 69,1 |
| 2001 – 3000 | 10,1 | 14,0 | 15,0 | 18,3 |
| 3001 a více | 0,9 | 1,5 | 1,4 | 2,0 |
- Otázka 3: V 50. letech byly mzdy nivelizovány. Co můžeme vyvodit na základě této tabulky? (Modelová odpověď)
TABULKA 5: příjmy v jednotlivých odvětvích (v Kčs): ČSSR
| Rok | Průmysl | Stavebnictví | Školství a kultura | Zdravotnictví |
|---|---|---|---|---|
| 1960 | 1442 | 1521 | 1293 | 1188 |
| 1965 | 1573 | 1700 | 1363 | 1233 |
| 1967 | 1680 | 1870 | 1529 | 1407 |
- Otázka 4: Co vypovídá tato tabulka o prioritách vlády v 60. letech? (Modelová odpověď)
TABULKA 6: Index reálných mezd (1958 = 100)
Tento index nesrovnává reálné příjmy, ale sleduje jejich relativní růst: tj. dynamiku růstu životní úrovně v evropských státech
| Rok | Švédsko | Francie | Itálie | SRN | Rakousko | VB | Švýcarsko | ČSSR |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1960 | 109 | 103 | 105 | 115 | 112 | 103 | 106 | 110 |
| 1965 | 140 | 163 | 138 | 157 | 130 | 104 | 128 | 116 |
| 1966 | xxx | 174 | 140 | 163 | 142 | 105 | 132 | 119 |
- Otázka 5: Co vypovídají tato čísla o růstu v Československu ve srovnání se Západními státy? (Modelová odpověď)
- Otázka 6: Co asi bylo příčinou rychlého růstu na Západě a z jakého důvodů se nedařilo tento růst v Československu napodobit? (Modelová odpověď)
TABULKA 7: Úroveň produktivity práce (Československo = 100)
Tento index sleduje úroveň produktivity jednotlivých zemí ve vztahu k ČSSR
| Rok | ČSR | USA | SSSR | SRN | Francie | NDR | Polsko | VB |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1950 | 100 | 340-4871 | 103-124 | 135-152 | 113-120 | 88-92 | 83 | 132-139 |
| 1960 | 100 | 246-325 | 109-132 | 109-122 | 110-117 | 98-102 | 99 | 89-92 |
| 1964 | 100 | 250-3302 | 118-143 | 118-133 | 11-118 | 109-114 | 106 | 91-953 |
- Otázka 7: Jaký byl trend ve vývoji produktivity práce v ČSSR? Porovnejte nejen se západními, ale i s východními státy. (Modelová odpověď)
Modelové odpovědi:
Otázka 1: Pokuste se interpretovat důvody vysokého tempa růstu v 50. letech a jeho postupný pokles.
Odpověď: Vysoký růst v 50. letech byl dán především specifickou strukturou ekonomiky a specifickou povahou nutných vstupů. 50. léta byla dobou rozmachu těžkého průmyslu, který potřeboval množství nepříliš kvalifikované pracovní síly, velké množství energie a měřítka úspěchu byla spíše kvantitativní: množství vyprodukované oceli. Pro tento typ ekonomiky byly centrální plánovací aparáty vyhovující, nebo´t umožňovaly mobilizovat dosud neproduktivně využité pracovní síly (ženy, zemědělci, mládež,…). Když byl tento typ růstu vyčerpán, dostavily se problémy.
Otázka 2: Určete na základě tabulky, na jaký typ průmyslu byl kladen důraz.
Odpověď: Na těžký průmysl.
Otázka 3: V 50. letech byly mzdy nivelizovány. Co můžeme vyvodit na základě této tabulky?
Odpověď: Z tabulky je zřejmé, že dochází k postupnému zlepšení příjmů, zvolna se zvyšují počty lidí s vyššími příjmovými kategoriemi, ovšem stále panuje značná nivelizace, tj. malá mzdová diference.
Otázka 4: Co vypovídá tato tabulka o prioritách vlády v 60. letech?
Odpověď: Mzdy v průmyslu a ve stavebnictví jsou výrazně vyšší než mzdy ve školství. zde je počátek finančního podhodnocení školství.
Otázka 5: Co vypovídají tato čísla o růstu v Československu ve srovnání se Západními státy?
Odpověď: Až na Velkou Británii zaznamenávají západní státy daleko vyšší růst4
Otázka 6: Co asi bylo příčinou rychlého růstu na Západě a z jakého důvodů se nedařilo tento růst v Československu napodobit?
Odpověď: Tato čísla lze využít jako vstup do problematiky ekonomiky v 60. letech. Zaostávání československé ekonomiky bylo dáno především neschopností plánované ekonomiky přejít na kvalitativně vyšší úroveň ekonomiky danou důrazem na kvalitu, nikoli kvantitu a rozvojem odvětví vyžadujících vysokou kvalifikaci a pružné řízení (elektronika,audiotechnika, ...)
Otázka 7: Jaký byl trend ve vývoji produktivity práce v ČSSR. Porovnejte nejen se západními, ale i s východními státy.
Odpověď: Produktivita práce v ČSSR zaostávala nejen za západními státy, ale postupně i východoevropskými.
1 několik odhadů
2 mimořádná úroveň produktivity USA na začátku 50. let byla dána především náskokem, které USA měly v důsledku rozvoje ekonomiky za války. Poté co ostatní země začaly budovat svůj průmysl, tento náskok se začal snižovat
3 snižující se produktivita práce ve Velké Británii souvisí především s politikou tzv. plné zaměstnanosti v rámci Welfare state.
4 Slabý hospodářský výkon Velké Británie souvisel s hospodářskými potížemi, ve kterých se ostrovní ekonomika nacházela v důsledku příliš rozsáhlých sociálních programů v rámci tzv. Welfare state na straně jedné a dobíhajících imperiálních zájmů na straně druhé. Více viz http://www.euroskop.cz/8613/1472/clanek/vznik-a-vyvoj-britskeho-welfare-state-ve-40--60-letech-20-stoleti-iii/