VESELÝ Karel

brašnář, vedoucí jihlavské odbojové organizace

(1. 1. 1917 Jihlava – 17. 6. 1950 Jihlava)

Syn Aloise Veselého a Marie, rozené Vopálenské. Otec byl zaměstnán jako topič ČSD, matka byla v domácnosti a starala se o výchovu sedmi dětí. Po absolvování obecné a měšťanské školy se Karel Veselý vyučil brašnářem u firmy Vilém Andrássi. Po celou dobu okupace pracoval v Jihlavě. Za druhé světové války byl členem odbojové organizace Rada tří. Od roku 1945 byl členem ČSL a katolické tělovýchovné jednoty Orel. V roce 1947 si otevřel vlastní brašnářství. Karel Veselý byl ženatý s Jiřinou Slabou, se kterou měl dvě děti.


Karel Veselý se podílel na tisku a rozšiřování protistátních letáků. Řídil hromadění zbraní a střeliva, které měly být použity v případě státního převratu.


Karel Veselý vytvořil na podzim 1948 odbojovou organizaci, která působila v Jihlavě a okolí. Skupina plánovala atentáty na politické představitele Jihlavského kraje, například na předsedu ONV Dobrovského. Připravovala přepadení jihlavské věznice a osvobození politických vězňů. Karel Veselý se podílel na tisku a rozšiřování protistátních letáků. Řídil hromadění zbraní a střeliva, které měly být použity v případě státního převratu. Získal pro skupinu vysílačku, pomocí které předával do zahraničí informace o hospodářské a politické situaci v ČSR. Vysílačka byla nalezena ve vesnici Okříšky.

Karel Veselý byl zatčen 16. července 1949. Byl obviněn z trestných činů vlastizrady, vyzvědačství, spoluviny na zločinu vraždy a přečinu nedovoleného ozbrojování. Byl souzen v politickém procesu Veselý, Rod a Tuček, který se konal 7.–11. února 1950 před Státním soudem v Jihlavě. Karel Veselý byl odsouzen k trestu smrti a popraven 17. června 1950 na dvoře Krajské věznice v Jihlavě. Všichni odsouzení v procesu „Veselý, Rod a Tuček“ byli rehabilitováni v roce 1990. Veselému byl absurdně vyměřen zbytkový trest pěti let. Od roku 2020 památku brašnáře Karla Veselého připomíná na domě v ulici Na Hliništi v Jihlavě tabulka poslední adresy v rámci stejnojmenného projektu Ústavu pro studium totalitních režimů.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 504.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-1416 Brno.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Stanislava Bárty.
  • NA, f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst II 91/50.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or IIa 563/49.

Literatura:

  • BOHUŇOVSKÁ, Marie: Zaváté šlépěje. Osud sochaře Šlezingera. Jihlava 2006.
  • HEŘMAN, František: Ráj i peklo. Ateliér IM, Zlín 2000.
  • JIRÁKOVÁ, Lenka: Politická perzekuce a politické procesy na Jihlavsku v letech 1949–1953. Diplomová práce, Technická Univerzita v Liberci, Liberec 2008.
  • LIŠKA, Otakar a kol.: Vykonané tresty smrti v Československu 1918–1989. ÚDV, Praha 2001.

-kj-

Aktualizace: 15. 9, 2022