SCHWARZ Vavřinec
truhlář, člen jihlavské odbojové organizace
(13. 3. 1907 Berehovo, Podkarpatská Rus – ?)
Nemanželský syn Reginy Schwarzové. Matka pracovala jako posluhovačka. Vavřinec Schwarz se po dokončení obecné školy vyučil truhlářem. Následně byl jako truhlář zaměstnán v různých soukromých firmách. V době druhé světové války se celá rodina zapojila do protinacistického odboje. Vavřinec Schwarz byl spolu se svým bratrem Arnoštem zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Bratr Arnošt zde v roce 1945 zahynul. Nejstarší bratr Karel byl voják z povolání a účastnil se zavraždění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Sám byl při této akci zastřelen. Po skončení druhé světové války se Vavřinec Schwarz vrátil do Jihlavy a pracoval v továrně na tabák. Oženil se a měl dvě dcery. Od roku 1923 byl členem KSČ. Po skončení druhé světové války ale vstoupil do ČSSD. Po sloučení s KSČ byl ke straně převeden.
Státní bezpečnost Schwarz informoval o připravované schůzce vůdců skupin, na které měli být František Rod a Julius Zamazal zatčeni.
Vavřinec Schwarz byl členem odbojové skupiny Karla Veselého, která působila od podzimu 1948 do července 1949 v okolí Jihlavy. O činnosti odbojové organizace informoval svého přítele Josefa Lichtenberga, s jehož pomocí chtěl vyhodit do povětří Dělnický dům v Jihlavě. Účastnil se plánovaní vraždy předsedy ONV Dobrovského. Pomáhal vytvářet a rozšiřovat protistátní letáky. Vavřinec Schwarz byl využit Státní bezpečností jako informátor v případě útěku Františka Roda. Po svém zatčení byl propuštěn pod podmínkou, že bude StB informovat o spojení mezi žďárskou skupinou Julia Zamazala a jihlavskou skupinou Karla Veselého. Státní bezpečnost Schwarz informoval o připravované schůzce vůdců skupin, na které měli být František Rod a Julius Zamazal zatčeni. Plánovaná schůzka se neuskutečnila. Nakonec byli Schwarz, Rod a Zamazal zatčeni při pokusu o přechod hranic 2. září 1949.
Vavřinec Schwarz byl obviněn z trestných činů vlastizrady, vyzvědačství a nedokonané úkladné vraždy. Byl souzen v politickém procesu „Veselý, Rod a Tuček“, který se konal 7.–11. února 1950 před Státním soudem v Jihlavě. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí, finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. Byl vězněn v Brně a Valdicích. Podmínečně propuštěn na svobodu byl na základě amnestie prezidenta republiky v roce 1962. Všichni odsouzení v procesu „Veselý, Rod a Tuček“ byli rehabilitováni v roce 1990.
Vlevo obžalovací spis pro členy skupiny Veselý, Rod a Tuček, vpravo zápis výpovědi Vavřince Schwarze z roku 1964 v souvislosti s podanou žádostí Rodovy manželky o přezkoumání zákonnosti řízení a rozhodnutí v procesu s uvedenou skupinou
Prameny:
- ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 504.
- ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-1416 Brno.
- NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Vavřince Schwarze.
- NA, f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst II 91/50.
- NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or IIa 563/49.
Literatura:
- BOHUŇOVSKÁ, Marie: Zaváté šlépěje. Osud sochaře Šlezingera. Jihlava 2006.
- HEŘMAN, František: Ráj i peklo. Ateliér IM, Zlín 2000.
- JIRÁKOVÁ, Lenka: Politická perzekuce a politické procesy na Jihlavsku v letech 1949–1953. Diplomová práce, Technická Univerzita v Liberci, Liberec 2008.
-kj-
