Protektorát on-line: veřejně dostupné filmové materiály tematizující Protektorát Čechy a Morava

Tento příspěvek upozorňuje na dostupné filmové materiály tematizující protektorátní realitu. Neklade si za cíl vyčerpat dané téma, je spíše sondou, která může ukázat možnosti a potenciál internetu. První námět tematizuje duchovní atmosféru v protektorátu a její poválečnou reflexi, druhý námět se zabývá otázkou kolaborace a schizofrenie v období nacistické nadvlády, tématem třetího námětu jsou hospodářské poměry za druhé světové války, především otázka zásobování a černého trhu. Poslední námět je opět věnován otázce kolaborace, především motivů, které k ní mohly vést.

Soubory ke stažení


Námět 1: Atmosféra v protektorátu: Pérák a SS

Latentním nebezpečím moderních dějin je napětí mezi přílišnou patetizací a estetizací dějin na straně jedné a bezduchého faktografického formalismu na straně druhé. Jednou z možností, jak přiblížit atmosféru protektorátu a zároveň demonstrovat formování stereotypů a důvody, jež k nim vedly je slavný snímek Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky z roku 1946 Pérák a SS. Krátký snímek (13.25 min.) reflektuje fenomén nepolapitelného českého superhrdiny, který neohroženě bojoval s nacisty a přitom se pohyboval na pérovacích botách. Film (spíše filmeček) dodnes nezestárl a překvapí řadou vtipných skečů a neotřelých nápadů. Film lze shlédnout na portálu youtube.com, je rozdělen na dvě části. Vzhledem ke klipovitému charakteru snímku lze pustit pouze část.

Cílová skupina:

  • žáci ZŠ

Možné otázky:

  1. Jaké motivy se ve snímku objevují?
  2. Jaké jsou cílové skupiny represe? (plošný teror, naprosto nesmyslný - zatčení figuríny a ptáčka)
  3. V jaké podobě jsou Němci zobrazeni? (výhradně v uniformách)
  4. Jaké znaky jsou pro ně typické? (brutalita, disciplína, anonymita - jeden jako druhý, tupost, hloupost, výkon)

Modelové odpovědi:

  1. Film se snaží přiblížit atmosféru doby: všudypřítomnost státního dohledu, udavačství, bezohledné vpády do soukromí, potlačování každého svobodného projevu, byť nesouvisí přímo s politikou (zatčení ptáčka, hodin atp.). Kromě toho se objevuje typizovaná postava Němce jako výkonného, ale nemyslícího tvora.
  2. Represe je plošná, nikdo z ní není vyňat, Represe má preventivní charakter a je v zásadě iracionální.
  3. Němci jsou typizovaní, sérioví. Symbolicky se tak vyjadřuje nivelizující charakter totalitní společnosti. Na tomto případě lze rozvinout úvahu o dopadech a cílech totalitarismu: totiž nivelizaci společnosti v duchu vládnoucí ideologie.
  4. Brutalita, disciplína, uniformita, tupost, hloupost, výkon. Na tomto místě je možné rozvinout úvahu o stereotypu v zobrazování národních charakteristik (stereotyp Němce, stereotyp Poláka aj.).

Doporučená literatura:

  • PULEC, M. J.: Podání o pérákovi, Český lid, 52, 1965, s. 158-164.
  • JANEČEK Petr: Černá sanitka: třikrát a dost. Mytologie pro 21. století, Praha 2008, s. 266.

Kolaborace

Otázka kolaborace je velice složitá a vymyká se jednoznačným hodnocením. Nelze stavět do stejné řady Moravce, Háchu a už vůbec ne Eliáše. Kolaborace měla řadu odstínů a smyslem výuky není pouze propagace morálně korektních postojů, ale zároveň také pochopení motivů, které ke kolaboraci vedly. V následujících řádcích uvádím příklady dvou snímků, jejichž části jsou přístupné na internetu a použitelné v rámci vyučování.

Námět 2: Schizofrenie totality (léky se neodmítají): Musíme si pomáhat (r. Jan Hřebejk, 2000)

Jako jeden z možných způsobů tematizace tohoto fenoménu se nabízí populární film Jana Hřebejka Musíme si pomáhat. Postava kolaboranta Horsta Prohasky, v podání Jaroslava Duška, umožňuje nejen odsoudit, ale také pochopit. Na portálu www.youtube.com je zveřejněno několik ukázek. V jedné z nich se Horst snaží apelovat na Josefa (Bolek Polívka), aby se tvářil loajálně. Krátká etuda umožňuje vhled do schizofrenní každodennosti protektorátu, vše prostupující nedůvěře a skrývání pravých pocitů, tedy strategií s nimiž současná mládež nemá příliš zkušeností.

Cílová skupina:

  • žáci ZŠ, SŠ

Možné otázky:

  1. Jaká strategie je považována Horstem za nejlepší?
  2. Co to vypovídá o povaze protektorátu?

Možné odpovědi:

  1. Naprostá průměrnost, bezbarvost. Intuitivně zvolená strategie tak koreluje s dlouhodobým záměrem totalitních režimů, které se snaží přizpůsobit přirozený svět vládnoucí ideologii. Průměrnost zcela odpovídá snaze po nivelizaci.
  2. Z uvedené ukázky je patrné, že existuje rozpor mezi sférou soukromí a veřejnosti. Tento fakt, zdánlivě banální, mladým generacím uniká. Tato ukázka tak může být prologem k diskusi na téma soukromých a veřejných postojů v totalitních režimech.

Námět 3: Černý trh za protektorátu: Musíme si pomáhat (r. Jan Hřebejk, 2000)

V druhé ukázce přináší Horst manželům Čížkovým nedostatkové zboží z černého trhu. Tyto jeho drobné pozornosti jsou ovšem doprovázeny neodbytnou propagací vlastního kolaborantského postoje. Je zřejmé, že Čížkovi jeho pozornosti obtěžují, i když jsou nuceni je přijímat.

Možné otázky:

  1. Jak na Vás působí argumentace Prohasky?
  2. Co z ukázky vyplývá o zásobování a trhu za protektorátu?

Možné odpovědi:

  1. Prohaska opakuje argumenty nacistické propagandy, která neúspěchy německých vojsk maskovala taktickými přesuny. Jeho dikce je úporná, jeho projev dynamický, agresivní (imitující styl nacistických pohlavárů). Za touto agresí je však cítit zoufalá snaha přesvědčit především sebe sama. Pro řadu kolaborantů platí, že kolaborace nebyla věcí ideologického nebo vůbec jakéhokoli ideového rozhodnutí, ale že je, slovy V. Havla, „prostě nic lepšího nenapadlo“. Ale i pro takové „nefundamentální“ kolaboranty bylo velice těžké „přestat“.
  2. Z kontextu je zřejmé, že panuje nedostatek spotřebního zboží, zboží luxusní je téměř nedostupné. Cigaretka za 20 korun (při průměrných platech 600 – 1000 korun), zrnková káva pak byla pouze pro nejvyšší příjmové skupiny (na černém trhu se ještě v roce 1953 prodávala za 400 korun za 1kg). Tento bod lze rozvinout k výkladu o principech válečného hospodářství, významu černého trhu a ambivalentní politice nacistické správy vůči němu. V rozšiřující poznámce je uvedena velikost přídělů.

Rozšiřující poznámka k námětu 3:

Poměry v zásobování se vlivem války rychle mění. Aby nedošlo ve městech k nedostatku, byl již v roce 1939 zaveden příděl potravin na lístky. Byla určena též spotřební dávka obilí pro samozásobitele a to 21 kg pšenice neb žita pro osobu na 4 týdny, 3 litru mléka denně (včetně výroby másla). Odběrní lístky na potraviny, vydávané od 1. října 1939, platí ve stejné výši i pro rok 1940. Existuje pět druhů lístků, na každý z nich se váže jiná výše přídělů.

  1. Spotřební dávka pro obyčejného spotřebitele na dobu 1 týden
    • 2900g chleba nebo 900 g mouky
    • 500g masa nebo masných výrobků
    • 210 gramů tuků
    • 1/4 litrů mléka
  2. Spotřební dávka pro těžce pracujícího na dobu 1 týden
    • 3800g chleba
    • 1000g masa nebo masných výrobků
    • 330 gramů tuků
    • 1/4 litrů mléka
  3. Spotřební dávka pro velmi těžce pracujícího na dobu 1 týden (především ve zbrojním průmyslu – pozn. JP)
    • 4800g chleba
    • 1200g masa nebo masných výrobků
    • 675 gramů tuků
    • 1/4 litrů mléka
  4. Spotřební dávka pro děti do 6 let
    • 1300g chleba
    • 250g masa nebo masných výrobků
    • 80 g másla
    • 1/4 litrů mléka
  5. Spotřební dávka pro děti 6 - 10 let
    • 2100g chleba
    • 500g masa nebo masných výrobků
    • Pro děti 6 - 14 let
      • 200 g másla a
      • 1/4 l mléka

Námět 4: Kati a blázni (TV film, r. Petr Lokaj, 2009)

Dokument představuje protektorát především pod zorným úhlem každodennosti: způsob trávení volného času, materiální podmínky, problematika černého trhu, perspektivy mládeže a samozřejmě také otázky odboje a kolaborace. Celý dokument je v 5 částech přístupný na www.youtube.com. Délka dokumentu je 57 minut.

První část se v úvodu věnuje atentátu na Heydricha (cca 2 min.), následuje výklad o Moravcovi a jeho koncepci kolaborace (cca 3 min.). Zajímavý je pohled psychologa F. Koukolíka, který kolaboraci vidí jako přirozený proces adaptace na vnější podmínky. Další dvě minuty jsou věnovány otázce poslechu rozhlasu a závěr ukázky se pokouší o zhodnocení protektorátní atmosféry (cca 7.45 – 9.15). Přestože tato část (ostatně jako celý dokument) trpí určitou rozkolísaností, což kritici mohou vnímat jako slabinu snímku, z hlediska didaktického se jedná vlastně o přednost. A sice v tom smyslu, že na poměrně malém prostoru je koncentrováno hned několik témat, která jsou přitom jen naznačena.

Cílová skupina:

  • žáci ZŠ, SŠ

Možné náměty:

  1. Zadejte žákům, aby si z výkladu udělali poznámky. Úkol je možno specifikovat (např.: Určete, které kolaborantské organizace Moravec zřídil. Jak se na kolaboraci dívá psycholog? Pokuste se vymezit rozdíl mezi aktivismem a kolaborací. Jaké motivy vedly občany k členství v kolaborantských organizacích?)
  2. Pozorně sledujte úvahu Jana Kuklíka (7.43-8.30) o schizofrenii doby. Jaké kategorie obyvatelstva uvádí? Kdo tam chybí? Pokuste se zamyslet a najít odpovídající vysvětlení.

Poznámky k námětům:

  1. Mezi kolaborantské organizace patřila například Veřejná osvětová služba nebo Česká liga proti bolševismu. Koukolík: kolaborace jako biologický fenomén (snaha přežít). Na základě této provokativní teze se může rozvinout diskuse o legitimitě kolaborace. Cílem diskuse by nemělo být pouze obhájení konformních společenských východisek, ale též samotný proces formulování stanovisek. Je produktivnější provést až závěrečné shrnutí a nevstupovat do diskuse s autoritativními závěry příliš brzy.
  2. historik Jan Kuklík uvádí 10 až 15 % odbojářů a 85% příslušníků „šedé zóny“. Na kolaboranty jaksi nezbylo. O motivech se můžeme jen dohadovat. Nejedná se o snahu „přikrášlit“ tuto ošklivou kapitolu český dějin? Pokud ano, nelze s tím souhlasit. Toto opomenutí lze didakticky využít k zdůraznění nutnosti odstupu od autorit a významu vlastního kritického myšlení. Dějiny nejsou produktem ani majetkem odborníků, je neustále nutné pochybovat o jakémkoli jejich závěru, právo na dějiny a vlastní názor na ně má každý, byť nedisponuje odbornými znalostmi.

Doporučená literatura:

  • BOROVIČKA Michael: Kolaboranti 1939–1945, Praha 2007.
  • PERNES Jiří: Až na dno zrady, Praha 1997.
  • VINTER Jan: Ekonomicko-politické působení Reinharda Heydricha v protektorátu Čechy a Morava, in: Euroekonom.cz. Viz: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jv-heydrich , ověřený přístup 22. 1. 2010
  • ALLY Götz, Hitlerův národní stát, Praha 2008.