Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát

Oběti vojsk Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968

Koordinátoři projektu: Mgr. Milan Bárta

Jedním z hlavních dlouhodobých výstupů badatelského projektu Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát je a přibližující osudy lidí, kteří zahynuli v souvislosti se vstupem a pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.

Jedním z hlavních dlouhodobých výstupů badatelského projektu Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát je publikace a veřejná výstava přibližující osudy lidí, kteří zahynuli v souvislosti se vstupem a pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.

Publikace je složena ze tří základních částí. Úvodní studie z obecného hlediska přibližuje problematiku srpnové okupace se zaměřením na kriminalitu cizích vojáků, na postavení a proměny pozice československých orgánů při vyšetřování a potírání trestné činnosti příslušníků okupačních armád a na odškodňování obětí nebo pozůstalých po nich. Zřetel je kladen také na reakce československých a zahraničních sdělovacích prostředků na oběti na životech, způsobené škody, vývoj způsobu informování veřejnosti o jednotlivých případech v souvislosti s postupnou „normalizací“ situace v Československu a na spontánní reakce veřejnosti, politiků a společenských organizací na tyto události.

V hlavní části jsou zpracovány osudy lidí, kteří přišli o život na území Československa v souvislosti se vstupem vojsk Varšavské smlouvy v období od 21. srpna 1968 do 31. prosince 1968. Jsou zde zahrnuty nejen oběti přímého násilí (zpravidla střelby), ale také dopravních nehod a jiných tragických událostí s účastí okupačních vojáků.

Tato část je členěna místně podle jednotlivých lokalit, v nichž došlo k četným ztrátám na životech (Praha, Liberec, Košice, Prostějov, Brno atd.). Jednotlivé kapitoly obsahují obecnou část (například popis obsazování Prahy), do níž jsou zasazeny medailony příslušných obětí. Text doplňuje několik desítek fotografií ze soukromých sbírek, Archivu bezpečnostních složek a dalších institucí.

Jednotlivých medailony přinášejí:

  1. jméno a příjmení oběti
  2. datum a místo narození
  3. datum a místo úmrtí, místo pohřbu
  4. fotografie (pokud možno portrétní)
  5. vzdělání – povolání
  6. rodinný stav
  7. místo trvalého pobytu
  8. politická příslušnost a společenská angažovanost (členství v politických stranách, společenských organizacích, případná účast na protirežimních a protiokupačních aktivitách či demonstracích)
  9. popis události (úmrtí)
  10. dobové vyšetřování
  11. dobové odškodnění, dopady na pozůstalé
  12. dobový mediální a společenský ohlas
  13. reflexe případu po r. 1989 (památník, pojmenování ulice apod.)
  14. odkazy na prameny a literaturu k případu

Nejdůležitější prameny a literatura:

  • Národní archiv ČR, fond Generální prokuratura (neuspořádáno)
  • Národní archiv ČR, fond Úřad předsednictva vlády
  • Národní archiv ČR, Předsednictvo ÚV KSČ 1966–1971
  • Archiv bezpečnostních složek, fondy okresních a krajských správ SNB
  • Vojenský historický archiv, fond Zmocněnec vlády ČSSR pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR
  • …a lidi křičeli pamatuj! Práce, Praha 1969.
  • BENČÍK, Antonín: Operace „Dunaj“. Vojáci a Pražské jaro 1968. Studie a dokumenty. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv. 18. ÚSD, Praha 1994.
  • BENČÍK, Antonín: Sovětská vojska v Československu a „mírové úsilí“ SSSR 1968–1973. Ústav pro soudobé dějiny, Praha 1995.
  • BENČÍK, Antonín, DOMAŇSKÝ, Josef: 21. srpen 1968. Delta, Praha 1990.
  • BENČÍK, Antonín – NAVRÁTIL, Jaromír – PAULÍK, Jan: Vojenské otázky československé reformy 1967–1970: vojenská varianta řešení čs. krize 1967–1968. Prameny k dějinám československé krize 1967–1970, díl 6/1. Ústav pro soudobé dějiny, Brno 1996.
  • BENČÍK, Antonín – PAULÍK, Jan – PECKA, Jindřich: Vojenské otázky československé reformy 1967–1970: srpen 1968 – květen 1971. Prameny k dějinám československé krize 1967–1970, díl 6/2. Ústav pro soudobé dějiny, Brno 1999.
  • BENČÍK, Antonín – PECKA, Jindřich: Varšavská čtyřka proti Československu 1968. Ústav pro soudobé dějiny, Praha 1998.
  • BLAŽEK, Petr – KAMINSKI, Lukasz – VÉVODA, Rudolf (eds.): Polsko a Československo v roce 1968. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4.–5. září 2003. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2006.
  • BŘEČKA, Jan – SEČKÁŘOVÁ, Věra: Brno v srpnu 1968 a 1969. Magistrát města Brna, Brno 2004.
  • FAJMON, Hynek (ed.): Sovětská okupace Československa a její oběti. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2005.
  • KRATOCHVÍL, Jan: Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Společnost pro kulturu a dialog K2001, Brno 2001.
  • MADRY, Jindřich: Sovětská okupace Československa, jeho normalizace v letech 1969–1970 a role ozbrojených sil. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv.16. ÚSD, Praha 1994.
  • PAULÍK, Jan: Legalizace pobytu části sovětských intervenčních vojsk – uzavření smlouvy o podmínkách jejich tzv. dočasného pobytu v Československu. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1995.
  • PECKA, Jindřich: Odsun sovětských vojsk z Československa 1989–1991. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
  • PECKA, Jindřich: Sovětská armáda v Československu 1968–1991. Chronologický přehled. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
  • Sedm pražských dnů 21.–27. srpen 1968, Dokumentace. Academia, Praha 1990.
  • VALENTA, Jiří: Sovětská intervence v Československu 1968. Svoboda, Praha 1991.

Na knihu „Oběti okupace. Československo 21. 8. – 31. 12. 1968“ naváže publikace věnovaná událostem, ke kterým došlo v srpnu 1969 a které symbolizovaly faktický konec Pražského jara. Kniha se bude věnovat událostem, které srpnu 1969 předcházely, přípravám Husákova režimu na protestní akce veřejnosti, vlastním demonstracím (se zaměřením na Prahu, Brno a Liberec) i událostem, které po potlačení demonstrací následovaly.

Kniha bude představovat završení projektu, vyjde v roce 2012.