Evropský den památky obětí totalitních režimů – Pamatuj. 23. srpna

Letos si již posedmé připomínáme Evropský den památky obětí totalitních režimů. 23. srpna 1939 nacistické Německo a Sovětský svaz podepsaly smlouvu, která otevřela cestu ke 2. světové válce a jejím tragickým následkům – koncentrační tábory, gulagy, holokaust, krematoria a pracovní tábory a následně dlouhá léta studené války a pro mnoho společností středovýchodní Evropy léta dalšího útlaku. V den výročí podepsání paktu Ribbentrop-Molotov si připomínáme každého, kdo zahynul následkem komunistických a nacistických zločinů. Evropská síť Paměť a solidarita vybízí ke zvláštnímu uctění miliónů obětí sdílením, šířením a připínáním speciálního odznaku se smuteční stuhou a nápisem: „Pamatuj. 23. srpna”.

Přáli bychom si, aby toto gesto vyjadřovalo památku milionů obětí totalitních režimů, zejména vězňů z koncentračních táborů, vyhlazovacích táborů, sovětských gulagů a stalinovských vězení.

Letos se ke kampani připojilo až 27 institucí z 10 zemí. Odznak je možné objednat na internetových stránkách www.enrs.eu/august23. Na těchto stránkách jsou k nalezení rovněž doplňující informace o lidech, jejichž fotografie byly použity na grafických materiálech, i elektronická verze odznaku ke stažení. Organizátoři vybízejí k šíření informací o tomto symbolickém uctění památky a k zapojení se do dlouhodobé kampaně, která si klade za cíl zakotvit v povědomí Evropanů datum 23. srpna jako den symbolického uctění památky obětí totalitních režimů 20. století.

Evropský den památky obětí totalitních režimů byl vyhlášen Evropským parlamentem 23. září 2008. Jeho záměrem je uctít památku obětí hromadných deportací a vyhlazování a také upevnit demokracii a posílit mír v Evropě. Poprvé byl tento den připomínán roku 2011 ve Varšavě. Tehdy byla podepsána „Varšavská deklarace”, jejíž signatáři upozornili na nezbytnost udržet v Evropě povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy. Vyzvali také Evropskou unii, aby zkoumala a shromažďovala dokumentaci, která s těmito zločiny souvisí. V následujících letech se pietní připomínky konaly v Maďarsku, Litvě, Lotyšku a Estonsku za účastí ministrů spravedlnosti ze států EU.

Partneři:

Archiv střediska dokumentace exilu, vyhnání a přesídlení Pedagogické univerzity v Krakově (Archiwum Centrum Dokumentacji Zsyłek, Wypędzeń i Przesiedleń Uniwersytetu Pedagogicznego w Krakowie); Rakouské Centrum polis – Občanské vzdělávání ve škole (Zentrum polis – Politik Lernen in der Schule); Centrální muzeum vojenských zajatců v Łambinowicích (Centralne Muzeum Jeńców Wojennych w Łambinowicach); Centrum pro bádání o genocidě a odboji v Litvě (Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimų centro); Památník holokaustu, Budapešť (Holokauszt Emlékközpont); Dům setkání s historií, Varšava (Dom Spotkań z Historią); Evropské centrum solidarity, Gdaňsk (Europejskie Centrum Solidarności); Nadace střediska KARTA, Varšava (Fundacja Ośrodka KARTA); Nadace Unitas, Tallin (Unitas Foundation); Fond Chesed Špira, Užhorod (Хэсэд Шпира); Ústav pro vyšetřování zločinů komunismu a paměť rumunského exilu, Bukurešť (Institutul de Investigare a Crimelor Comunismului și Memoria Exilului Românesc); Institut Ludwiga Boltzmanna pro lidská práva, Vídeň (Ludwig Boltzmann Institut für Menschenrechte); Ústav paměti národa, Slovensko (Ústav pamäti národa); Ústav národní paměti, Polsko (Instytut Pamięci Narodowej); Výbor národní paměti, Maďarsko (Nemzeti Emlékezet Bizottsága); Slovenský institut ve Varšavě (Slovenský inštitút vo Varšave); Ústav pro studium totalitních režimů, Praha; Ústav národní paměti, Ukraina (Український інститут національної пам’яті); Komitet Pamięci Gułagu w Budapeszcie (Gulág Emlékbizottság); Mezinárodní centrum kultury v Krakově (Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie); Muzeum historie polských Židů, Varšava (Muzeum Historii Żydów Polskich); Muzeum „Lotyšští Židé”, Riga (Muzejs “Ebreji Latvijā”); Muzeum okupace Lotyšska 1940-1991, Riga (Latvijas Okupācijas muzejs); Muzeum obětí genocidy, Vilnius (Genocido muziejus aukų); Muzeum Varšavského povstání (Muzeum Powstania Warszawskiego); Muzeum Stutthof, Sztutowo (Muzeum Stutthof w Sztutowie); Organizace Post Bellum, Praha; Národní muzeum Osvětim-Březinka (Państwowe Museum Auschwitz-Birkenau); Rumunský kulturní institut v Polsku; Národní archiv Rumunska (Arhivele Naţionale ale României), Maďarská asociace Scout (Magyar Cserkészszövetség).

Evropská síť Paměť a solidarita (ESPS) je mezinárodní iniciativa, které si klade za cíl výzkum, dokumentaci a šíření poznatků o dějinách Evropy 20. století a způsobu jejich zapamatování se zvláštním zaměřením na období diktátorských režimů, válek a společenského odporu proti útlaku. Mezi členské státy sítě patří: Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Rakousko, Lotyšsko, Česká republika a Albánie mají status pozorovatele. Pro více informací navštivte internetové stránky: www.enrs.eu.