Navštívili nás, navštívili jsme… (2015)

Ondrej Krajňák a Zdeněk Hazdra předali Imrichu Gablechovi ocenění ÚPN za boj proti totalitním režimům

Generál Imrich Gablech, veterán druhé světové války, v listopadu oslavil 100. narozeniny. Zažil jak věznění v sovětském pracovním táboře, tak přesun do Velké Británie a válečné nasazení na straně západních spojenců. Stejně jako další českoslovenští vojáci bojující v armádách západních spojenců byl i Imrich Gablech po nástupu komunismu v Československu perzekuován. Generálu Gablechovi byla letos udělena cena slovenského Ústavu pamäti národa za zásluhy v boji proti totalitním režimům, zdravotní stav mu však nedovolil si ocenění převzít osobně v Bratislavě. Předseda Správní rady ÚPN Ondrej Krajňák společně s ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou proto přijeli 1. prosince 2015 do Havlíčkova Brodu, předali panu generálovi děkovný list a pamětní medaili ÚPN a poděkovali mu za jeho nasazení v boji za svobodu českého a slovenského národa.


Zúčastnili jsme se Festivalu slobody v Bratislavě a se slovenskými partnery podepsali smlouvu o spolupráci na získávání informací o československých válečných zajatcích v bývalém SSSR

Mezinárodní multižánrový Festival slobody pořádaný Ústavem pamäti národa se ani letos neobešel bez účasti zástupců ÚSTR a ABS. Ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra a zástupce ředitelky Archivu Petr Zeman přijali pozvání předsedy Správní rady ÚPN Ondreje Krajňáka a strávili víkend 14. a 15. listopadu 2015 v Bratislavě. V sobotu byli hosty představení o Adolfu Eichmannovi v divadle Skrat, po němž následovala diskuze s tvůrci, účinkujícími a odborníky. V neděli se zúčastnili mše svaté za oběti totalitních režimů a poté slavnostního oceňování osobností, které se zasloužily o obnovu svobody a demokracie na Slovensku, resp. v bývalém Československu. Ceny předávali společně předseda Správní rady ÚPN Ondrej Krajňák a ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Po skončení ceremoniálu podepsali generální ředitel Muzea Slovenského národního povstání Stanislav Mičev, předseda Správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a předseda Občanského sdružení Krásný Spiš Miroslav Pollák dohodu o vzájemné spolupráci, jejímž cílem je získat pro výzkumné účely kopie materiálů z evidence československých válečných zajatců na území někdejšího Sovětského svazu, která je uložena v Ruském státním vojenském archivu v Moskvě.


Podepsali jsme smlouvu o spolupráci s maďarským Výborem národní paměti (NEB)

Třídenní cestou do Budapešti ve dnech 11. – 13. listopadu 2015 jsme oplatili představitelům maďarského NEBu jejich letošní březnovou návštěvu Prahy. Jarní setkání položilo základy kooperace našich institucí, tuto jsme 12. listopadu 2015 v sídle NEB v Budapešti stvrdili podepsáním smlouvy o spolupráci mezi Ústavem pro studium totalitních režimů zastoupeným ředitelem Zdeňkem Hazdrou, Archivem bezpečnostních složek zastoupeným ředitelkou Světlanou Ptáčníkovou a maďarským Výborem národní paměti zastoupeným předsedkyní Rékou Földváryné Kiss. S delegací Ústavu a Archivu do Budapešti cestovala také Petruška Šustrová, která byla hostem diskuse na téma „Sametová revoluce 1989“ pořádané Výborem národní paměti. Vedle ní v diskusi vystoupili maďarský pamětník pražských listopadových událostí a dnešní poslanec EP Tamás Deutsch a maďarský historik László Szarka. Maďarští kolegové a kolegyně projevili velký zájem také o téma šlechty na českém území. Na jejich přání tedy Zdeněk Hazdra připravil přednášku, v níž posluchačstvo na půdě Fakulty humanitních studií a sociálních věd Katolické univerzity Petera Pazmanye stručně seznámil s osudy šlechtických rodů i jednotlivců na území dnešního Česka ve složitém minulém století. Závěrečný den v Budapešti strávila delegace ÚSTR a ABS odbornou debatou o lustracích s maďarskými experty a akademiky, prohlídkou maďarského Národního shromáždění a setkáním s místopředsedou národního shromáždění Gergelym Gulyásem.


Navštívili nás američtí studenti se zájmem o problematiku totalitních režimů

Američtí studenti z programu USAC v rámci kurzu „Stalinismus ve východní Evropě“ navštívili dne 10. listopadu 2015 se svou vyučující dr. Adélou Gjuričovou Ústav i Archiv. Jeden z hlavních úkolů ÚSTRu, tedy vzdělávání, jim praktickou ukázkou přiblížila Karina Hoření z oddělení vzdělávání. Jitka Bílková z ABS jim poté představila fungování Archivu a předvedla vybrané archivní materiály. Obě dámy studenty zaujaly svým interaktivním výkladem a názorným ilustrováním prezentovaných témat.


Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra vyzdvihl význam Antonína Švehly v českých dějinách

V předvečer 97. výročí vzniku samostatného československého státu uspořádala Společnost Antonína Švehly pietní setkání u busty této významné osobnosti prvorepublikového politického života. Vzpomínky se zúčastnili představitelé městské části Praha 15 – Hostivař, kde Švehla vlastnil rozsáhlé hospodářství, i zástupci několika občanských organizací a spolků. Při této příležitosti vystoupil ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra s krátkým projevem, v němž ocenil Antonína Švehlu jako mimořádného státníka, který společně s Masarykem významně přispěl k úspěšnému etablování Československé republiky, k její vnitřní prosperitě v první dekádě její existence a v neposlední řadě k dobré pověsti v zahraničí.


Zúčastnili jsme se každoročního setkání členských organizací European Network of Official Authorities in Charge of Secret Police Files

Organizace European Network of Official Authorities in Charge of Secret Police Files sdružuje instituce z evropských postkomunistických zemí pečující o archivy komunistické tajné policie. Ve dnech 19.–20. října 2015 jsme se zúčastnili každoročního setkání členských organizací „Networku“, které se letos konalo v Berlíně pod patronátem BStU. Ústav reprezentovali ředitel Zdeněk Hazdra a náměstek ředitele Ondřej Matějka, Archiv ředitelka Světlana Ptáčníková. Zdeněk Hazdra a Světlana Ptáčníková přednesli zprávu o činnosti Ústavu a Archivu v minulém roce. Na programu setkání bylo také zahájení výstavy o komunistické tajné policii v každodenním životě občanů, večerní odborná debata či prohlídka archivu BStU.

V Banské Bystrici jsme si připomněli počátek Slovenského národního povstání a dojednali další spolupráci s tamním Muzeem Slovenského národního povstání

Poslední srpnový víkend věnovali ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra a badatel Jan Vajskebr pietní připomínce vypuknutí Slovenského národního povstání v srpnu 1944. Do Banské Bystrice zamířili na pozvání Stanislava Mičeva, generálního ředitele Muzea Slovenského národního povstání (MSNP), s nímž také domluvili další návštěvu Banské Bystrice a navázání intenzivnější spolupráce mezi ÚSTR a MSNP.


Připomněli jsme si oběti srpnové invaze v roce 1968

Druhá polovina srpna patří vzpomínkám na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, zejména pak vzpomínkám na československé oběti invaze a na morální vzepětí i vzájemnou solidaritu československých občanů v těchto těžkých dnech naší země. Český rozhlas se, stejně jako v květnu 1945, stal místem střetu cizích vojáků s našimi spoluobčany, kteří rozhlasovou budovu bránili a z nichž mnozí svůj statečný boj zaplatili životem. Památku těchto padlých i ostatních obětí okupace uctil ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra s předsedkyní Rady Ústavu Emilií Benešovou při pietní vzpomínce u budovy Českého rozhlasu v den výročí invaze, 21. srpna 2015.

Sovětský disident Michas Kukobaka, který protestoval proti invazi v roce 1968, navštívil ÚSTR

Nejen o svých protirežimních postojích a perzekuci sovětskými úřady v 70. a 80. letech minulého století, ale také o aktuálních problémech putinovského Ruska hovořil Michas Ignatěvič Kukobaka při své návstěvě Ústavu pro studium totalitních režimů i na následné besedě v Knihovně Václava Havla. Odpůrce sovětského režimu, který se otevřeně postavil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a i dnes odvážně kritizuje Putinovu dominanci v Rusku, do Prahy přijel na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů, Knihovny Václava Havla a sdružení Archipelag. Michas Kukobaka se setkal s ředitelem Ústavu Zdeňkem Hazdrou a ředitelem produkčního odboru Michalem Hrozou, kteří mu přiblížili fungování a úkoly Ústavu a předali mu výběr publikací ÚSTR tematizující období studené války a komunistickou perzekuci. Neúnavný a energický řečník pan Kukobaka se o své životní peripetie i politické názory podělil také s návštěvníky podvečerní besedy v Knihovně Václava Havla.

Do Prahy zavítal ředitel ukrajinského Archivu bezpečnostní služby SBU, předal nám dokumenty o perzekuovaných občanech Československa

Na dvoudenní návštěvu ÚSTR a ABS přijeli představitelé ukrajinského archivu bezpečnostní služby SBU, ředitel Igor Kulyk a historička Natalia Serdjukova. Seznámili se s činností ústavu i archivu, zajímali se především o proces digitalizace a lustrací. Dojednali jsme s nimi také podrobnosti společného sborníku o perzekuci Čechů a československých občanů za Velkého teroru na Ukrajině (1937–1938), který by měl vyjít v příštím roce. S pracovníky ústavu i se zástupci médií se Igor Kulyk podělil se zkušeností s nově zavedeným zákonem o dekomunizaci na Ukrajině, na jehož přípravě se podílel. Podle dalšího zákona, který byl na Ukrajině přijat, by se měly archivy všech komunistických bezpečnostních složek v plné míře zpřístupnit. V tomto směru byla česká zkušenost pro ukrajinské partnery podle Igora Kulyka velkou inspirací. Ústav od svých partnerů obdržel také 4500 stran dokumentů NKVD a KGB týkajících se represí Čechů a československých občanů v SSSR. Jsou mezi nimi spisy NKVD vedené na zaměstnance čs. konzulátu v Kyjevě, vyšetřovací spisy uprchlíků z Československa, kteří byli zatčeni za nelegální přechod hranice či dokumentace k represím a popravám Čechů v Žitomírské oblasti v období Velkého teroru. Dále je mezi předanými materiály dokumentace k pracovníkům NKVD zodpovědným za represe a popravy Čechů na území Ukrajinské SSR a také materiály k uprchlíkům židovského původu z nacistického koncentračního tábora v Nisku nad Sanem, kteří byli následně odsouzeni k mnoha letům otrocké práce v táborech Gulagu.

Ohlasy v médiích


Poslední rozloučení s Theobaldem Czerninem

Hrabě Theobald Czernin (1936–2015), jehož životní cesta se uzavřela 12. července letošního roku, patřil k nemnoha potomkům české šlechty, kteří po únoru 1948 setrvali v komunistickém Československu. Studovat nemohl, a tak se živil jako dělník na stavbách, jezdil s nákladními vozy, obsluhoval jeřáby a bagry a nakonec ho lidé vídali jako řidiče sanitky. Ač měl možnost, do exilu – na rozdíl od svých rodičů a řady příbuzných – neodešel. Tento „plachý bouřlivák, romantický dříč, pilgrim na dlouhé trati…“, jak výstižně zachytil jeho povahové rysy publicista a spisovatel Vladimír Votýpka, se dožil Sametové revoluce, pokusu o obnovu svobodných a demokratických poměrů v naší zemi, a také navrácení rodového majetku, o nějž se staral až donedávna. Poslední rozloučení s Theobaldem Czerninem se konalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dymokurech v úterý 28. července za účasti rodiny, příbuzných a přátel, ale také významných osobností církevního a společenského života (jmenujme například kardinála Dominika Duku, Ivana Havla nebo Karla Schwarzenberga) i stovek spoluobčanů z Dymokur a okolí.


Kolegyně a kolegové z IPN Wrocław se přijeli osobně seznámit s činností ÚSTR a ABS

Návštěvu z vratislavského oddělení polského Instytutu Pamięci Narodowej (IPN) jsme v ÚSTR přivítali 25. června 2015. Ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra a jeho náměstek Ondřej Matějka hosty nejprve obecně seznámili s činností ÚSTR a ředitelka ABS Světlana Ptáčníková pohovořila o Archivu. Hostům pak byla představena jednotlivá oddělení ÚSTR a jejich projekty. Stanislava Vodičková a Markéta Doležalová z oddělení výzkumu 1938–1945 povídaly kolegům a kolegyním z Polska o svém zkoumání církevní problematiky a zmínily i nedávnou velehradskou konferenci, oddělení výzkumu 1945-1989 představila jeho vedoucí Alena Marková a o projektu StB hovořil Libor Svoboda. Vzdělávací aktivity Ústavu hostům přiblížila Karina Hoření z oddělení vzdělávání.


Vzdali jsme hold zavražděným obyvatelům obce Ležáky

Osada Ležáky byla vypálena a její obyvatelé vyvražděni 24. června 1942 při kruté pomstě za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Utrpení obyvatel Ležáků si připomněly stovky lidí v neděli 21. června 2015 při pietním shromáždění na místě někdejší osady, kterého se za ÚSTR zúčastnil ředitel Zdeněk Hazdra. Po bohoslužbě a položení věnců byl vzpomínkový akt završen seskokem parašutistů symbolizujícím spojení obyvatel Ležáků s odbojem.


Mladí studenti Harvardovy univerzity hodnotili českou cestu transitivní spravedlnosti

Proč přemýšlet dnes, čtvrtstoletí po pádu komunistického režimu, o přechodové spravedlnosti a vyrovnání se s komunistickým režimem? Jaká morální a praktická dilemata musí řešit země, která se snaží o spravedlnost, soudržnost a odhalování pravdy o minulosti? Který z těchto cílů dominoval v České republice a proč? Tato témata předložil Vojtěch Ripka z Oddělení vzdělávání studentům prvního ročníku Harvardovy univerzity, kteří 17. června 2015 navštívili ÚSTR. Tematicky související archivní materiál připravila a prezentovala Helena Houzarová z Archivu bezpečnostních složek. Studenti Ústav navštívili již podruhé v rámci své pražské letní školy, kterou vede tamní literární vědkyně Veronika Tuckerová.


Uctění památky lidických obětí - náměstek ředitele Ondřej Matějka

Vzpomínali jsme na lidické oběti heydrichiády

Lidice se staly symbolem krutosti a nesmlouvavosti nacistické nadvlády nad Protektorátem Čechy a Morava. Celá obec byla vypálena a srovnána se zemí a její obyvatelé zavražděni či odvezeni do koncentračních táborů v rámci represivních opatření uplatňovaných na našem území po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha. Tragické události z června 1942 si v sobotu 13. června 2015 připomněli shromáždění lidé na místě, kde kdysi stávaly staré Lidice. Památku lidických obětí uctily také známé osobnosti včetně ministrů Jiřího Dienstbiera, Daniela Hermana či místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky, Ústav reprezentoval náměstek ředitele Ondřej Matějka.


ÚSTR a ABS navštívili účastníci celostátního kola Dějepisné olympiády

Nadějní mladí historici se ve středu 27. května 2015 sešli v sídle Ústavu v Siwiecově ulici, které se stalo dějištěm jedné z doprovodných akcí celostátního kola Dějepisné olympiády pořádané Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV). Soutěžící – žáci 8. a 9. tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií – byli nejprve přivítáni ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou a ředitelkou ABS Světlanou Ptáčníkovou a poté se slova ujal Čeněk Pýcha z oddělení vzdělávání ÚSTR. Ten, v souladu s tematickým zaměřením letošného ročníku olympiády na válku a válčení v českých dějinách, prezentoval mladým zájemcům o historii filmové ukázky ze vzdělávacího DVD Obrazy války, na jejichž základě pak studenti diskutovali nad tématy spojenými s obdobím protektorátu, např. nad proměnami zobrazování březnové okupace a její reflexí v umělecké tvorbě. S profesí archiváře a s činností ABS hosty seznámila Jitka Bílková, která také žákům umožnila prohlédnout si archiválie ze sbírek Archivu. Protože se návštěva konala přesně ve výroční den atentátu na zastupujícího říšského protektora, připravili pracovníci ABS na ukázku dokumenty týkající se především Reinharda Heydricha. Těšíme se na další podobné akce, při kterých vnímavým a zvídavým návštěvníkům pomáháme rozvíjet zájem o historii a nabízíme prostředky k pochopení důležitých událostí v našich dějinách.


Navštívili nás pan Bilal Kola a paní Ermira Shtino z Albánie

V pondělí 25. května 2015 zavítala na půdu Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek návštěva z Albánie. Do Prahy přijel pan Bilal Kola, ředitel Institutu pro integraci politicky pronásledovaných bývalým režimem, a paní Ermira Shtino, ředitelka pro politiku pronásledovaných bývalým režimem ministerstva mládeže a sociálních věcí. Hostů se ujali ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra a ředitelka ABS Světlana Ptáčníková a seznámili je s činností obou institucí včetně ukázek vybraných archiválií se vztahem k Albánii. Vzhledem k aktuálnímu dění v Albánii se rozhovor týkal zejména problematiky lustrací, rehabilitace a odškodňování bývalých politických vězňů či otázky zpřístupnění spisů bezpečnostních složek z doby komunismu. Albánie totiž před několika týdny přijala zákon, který je kombinací lustračního zákona a zákona o zpřístupnění archiválií bývalé státní bezpečnosti.


Navštívili nás studenti sociální antropologie

11. května 2015 proběhl seminář pro skupinku posluchačů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Studenti vedení Barborou Spalovou z Institutu sociologických studií FSV UK se zaměřují na problematiku řeholního života v moderní české společnosti, na jeho srovnávání s tradicí řádů a na zpracování paměti řádových i řeholních institutů v období totality. Měli zájem především o projekt Odpor a perzekuce křesťanů v době nacismu a komunismu (1939–1989), který jim přiblížily Stanislava Vodičková a Markéta Doležalová, a dále o práci s historickou pamětí, jak ji předkládá naše oddělení vzdělávání při aktivitách pro pedagogy. Tady měl hlavní slovo Jaroslav Pinkas. Velkou odezvu vyvolalo zjištění, že fenoménu církví a jejich odporu proti totalitním režimům se ve školách skoro nikdo nevěnuje. Studenti se zajímali také o využití archiválií, zejména vyšetřovacích spisů k politickým procesům s řeholníky, které jim přiblížily pracovnice badatelny Archivu bezpečnostních složek.


Zúčastnili jsme se zahájení výstavy Život ve stínu šibenice

Rozsáhlá expozice, kterou je možné zhlédnout v budově Nové radnice v Brně do 26. června 2015, se zaměřuje na těžké válečné i poválečné osudy československých vojáků i civilistů, kteří nejprve bojovali proti nacistické zvůli a poté se často stávali oběťmi zvůle komunistické. 7. května výstavu otevřeli kardinál Dominik Duka a primátor města Brna Petr Vokřál. Jejím spolupořadatelem je i náš ústav, na vernisáži tudíž nechyběli ani ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra a ředitelka ABS Světlana Ptáčníková. Nacistickou a komunistickou perzekucí se bude zabývat také konference Život ve stínu šibenice, kterou pořádá ÚSTR a Národní muzeum dne 10. září 2015 v Nové budově Národního muzea.


Uctili jsme památku hrdinů Květnového povstání českého lidu

V letošním roce jsme si připomněli 70. výročí Květnového povstání českého lidu. Kromě spolupořádání tematických výstav a diskuzí jsme se zúčastnili tradičního pietního aktu u budovy Českého rozhlasu. Za ÚSTR vzdal čest památce padlých ředitel Zdeněk Hazdra a za ABS ředitelka Světlana Ptáčníková. Slavnostního vzpomínkového aktu se zúčastnili také předseda vlády Bohuslav Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček, první místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, primátorka Prahy Adriana Krnáčová, předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová a další známé osobnosti.


Představitelé ÚSTR a ABS na vernisáži výstavy 2. světová válka objektivem českých fotografů

Slavnostního zahájení výstavy 2. světová válka objektivem českých fotografů v Jiřském klášteře na Pražském hradě se dne 27. dubna 2015 zúčastnil ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra, náměstek ředitele Ondřej Matějka, ředitel odboru produkčního ÚSTR Michal Hroza a ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková. Mezi přítomnými byli váleční veteráni, ministři a další významní hosté. Výstava pořádaná Vojenským historickým ústavem Praha, Ústavem pro studium totalitních režimů a Správou Pražského hradu k 70. výročí konce druhé světové války prezentuje sedmdesát snímků z válečných let pořízených českými, i amatérskými, fotografy.


Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek navštívili Albánii


Kubánští aktivisté chtějí využít historické znalosti získané v ÚSTR k reformě režimu na Kubě

Skupina kubánských bojovnic a bojovníků za lidská práva, které do České republiky pozvala organizace Člověk v tísni, navštívila dne 10. března 2015 Ústav pro studium totalitních režimů. V rámci svého pobytu v České republice Kubánci a Kubánky čerpají informace o tranzici české společnosti k demokracii a hledají inspiraci pro postup ke změně politického režimu na Kubě. Milan Bárta z Ústavu a Jitka Bílková z Archivu jim představili fungování obou institucí a dále zodpovídali četné dotazy hostů směřující ke komunistickému režimu v Československu, spolupráci československých a kubánských tajných služeb, transformačnímu procesu či postihování zločinů komunismu v naší zemi. Přednášky a diskuze zaměřené na praktické aspekty přechodu k demokracii považují kubánští aktivisté a aktivistky za důležitý zdroj poznatků a zkušeností, z nichž mohou vycházet při reformě nedemokratického režimu na Kubě.


ÚSTR a ABS navštívili představitelé maďarského Nemzeti Emlékezet Bizottsága (NEB)

Zástupci maďarského Nemzeti Emlékezet Bizottsága (Výbor národní paměti) navštívili dne 4. března 2015 Ústav pro studium totalitních režimů i Archiv bezpečnostních složek. NEB vznikl v loňském roce za účelem studia mocenského fungování komunistického režimu v Maďarsku. Předsedkyně NEB Réka Földváryné Kiss, členové NEB Attila Viktor Soós a Áron Máthé a vedoucí mezinárodního a právního oddělení NEB Gábor Katona se nejprve vydali do Archivu, kterým je provedla Jitka Bílková společně s ředitelkou Archivu Světlanou Ptáčníkovou a jejím zástupcem Petrem Zemanem. Maďarští hosté měli příležitost zhlédnout zajímavé doklady spolupráce československých a maďarských bezpečnostních složek z doby komunistického režimu i archiválie související s maďarským povstáním v roce 1956. Odpoledne v Ústavu zahájili maďarští kolegové jednáním s ředitelem Zdeňkem Hazdrou, náměstkem Ondřejem Matějkou a ředitelkou Archivu Světlanou Ptáčníkovou o navázání spolupráce a případných společných projektech. Návštěvu završil rozhovor s badateli Adamem Hradilkem, Jiřím Urbanem, Janem Machalou a Čeňkem Pýchou, kteří hostům prezentovali projekty jednotlivých oddělení ÚSTR. Další pracovní setkání představitelů NEB se zástupci ÚSTR a ABS proběhne na podzim letošního roku v Budapešti.

Zúčastnili jsme se festivalu Mene Tekel

Devátý ročník festivalu proti totalitě Mene Tekel pokračoval ve středu 25. února 2015 připomenutím památného pochodu studentů za svobodu a demokracii, který před 67 lety, tedy 25. února 1948, zamířil na Pražský hrad. Pietního aktu v Nerudově ulici se zúčastnili také ředitel Ústavu Zdeněk Hazdra a ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, kteří byli přítomni i položení kytice u sochy Tomáše Garrigue Masaryka na Hradčanském náměstí. Po poledni si vyslechli příspěvky na mezinárodní konferenci Rodina v době nesvobody pořádané na půdě Senátu Parlamentu České republiky. Se svým příspěvkem vystoupil také Jaroslav Pinkas ze skupiny vzdělávání ÚSTR. Rodina v době nesvobody byla tématem také interaktivního semináře pro školy, který v rámci festivalu následující den prezentovali Jaroslav Pinkas a Čeněk Pýcha z ÚSTR.


Zahraniční studenti opět navštívili ÚSTR a ABS

Návštěva zahraničních studentů kurzu „Stalinismus ve východní Evropě“ studujících v mezinárodním programu USAC se pomalu stává tradicí, a tak jsme 17. února 2015 v Ústavu přivítali další studijní skupinu s vyučující dr. Adélou Gjuričovou. Adam Hradilek z ÚSTR a Jitka Bílková z ABS se zkušeně zhostili přednášky a krátce zasvětili mladé posluchače do fungování obou institucí. Adam Hradilek nakonec vyprávěl o orálně-historickém projektu zkoumání osudů československých občanů vězněných v sovětských pracovních táborech, zatímco Jitka Bílková přiblížila každodenní a překvapivě i emocionálně náročnou práci v badatelně Archivu a prezentovala studentům několik vybraných zajímavých archivních dokumentů. Studenti si z přednášky kromě znalostí odnesli i některé publikace ÚSTR a také si za účelem žádosti o stáž v Ústavu a návštěvy badatelny Archivu aktivně vyžádali kontakty na oba přednášející.