Milena Jirkovská se narodila v roce 1925 v české vesnici Volkov na Volyni. Rodina vlastnila cihelnu a rozsáhlé hospodářství. Jirkovská měla dva starší sourozence, sestru a bratra. Vychodila tamní obecnou školu, 30. léta prožila ve Volkově. Jako kulacká byla celá rodina na jaře roku 1940 deportována. Otec skončil ve vězení a byl přidělen na práci v průmyslovém podniku na Urale. Jirkovskou s bratrem a matkou transportovali v dobytčích vagonech na Sibiř. Asi po měsíci se přes Pavlodar v Kazachstánu dostala na nucené práce na farmě v oblasti mezi Novosibirskem a Omskem. Nebyla vyšetřována ani obviněna. Byli nuceni bydlet v zemljance. V zimě napadly metry sněhu, mrazy klesaly až na 40 stupňů pod nulou. V létě sbírali dobytčí lejna, kterými si pak topili, a paběrkovali klasy na pastvinách, aby si přilepšili. Denní dávka černého chleba činila pouhých 300 gramů. Pracovali hlavně u dobytka, dojili krávy a kydali hnůj. Bratr pracoval na sekání ledu, onemocněl zápalem plic a v květnu 1941 zemřel v pavlodarské nemocnici. V létě, po vypuknutí války s nacistickým Německem, byl otec propuštěn z věznice a připojil se k rodině. Domů do Volkova mohla Jirkovská odjet asi dva měsíce po skončení války v roce 1945. V oblasti právě řádili banderovci. V roce 1947 se celá rodina díky poválečné dohodě mezi SSSR a Československem nakonec dostala do Čech. Usadili se u Chebu, kde jim byl přidělen malý statek. Milena Jirkovská se vdala, má tři syny.