úředník, člen odbojové organizace Kotva Syn Roberta Laubeho a Emilie, rozené Nedělové. Pocházel z rodiny drobných zemědělců. Studoval na arcibiskupském gymnáziu. Následně byl zaměstnán jako úředník v různých soukromých firmách. V letech 1941 až 1948 pracoval jako úředník KV v Ústí nad Labem. V této době také vyučoval španělské emigranty češtině. Jiří Laube se oženil s Marií Knotkovou, se kterou měl dvě děti. Po únoru 1948 byl ze zaměstnání propuštěn a byl nucen pracovat jako dělník ve výrobě. V době okupace byl funkcionářem NS, od roku 1945 byl členem ČSL. Jiří Laube byl od roku 1948 ve spojení s Bedřichem Hostičkou, který ho informoval o situaci v „obrozené“ ČSL. B. Hostička ho seznámil s bývalým krajským tajemníkem ČSL Antonínem Kozlem, jenž mu zprostředkoval kontakt s kurýrem Františkem Haškem. J. Laube byl v kontaktu s bývalými členy ČSL, se kterými diskutoval o dalším vývoji v ČSR. Za pomoci svého švagra Františka Knotka rozšiřoval podle vyšetřovatelů StB slintavku, kulhavku, slepičí mor a mandelinku bramborovou, aby poškodil národní hospodářství. Toto obvinění v protokolu vedeném v roce 1956 v rámci obnovy řízení popřel. Jiří Laube byl zatčen 26. února 1952. Byl obviněn z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Byl souzen v procesu „Karel Vaněk a spol.“, který se konal před Krajským soudem v Ústí nad Labem 4.–5. listopadu 1954. Spolu s ním byla souzena i jeho manželka Marie. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. Trest mu byl snížen amnestií prezidenta republiky v roce 1955 na 25 let. Byl vězněn ve věznicích v Praze, Litoměřicích a Příbrami. Podmínečně propuštěn na svobodu byl na amnestii prezidenta republiky v roce 1962. Rehabilitační řízení k procesu „Karel Vaněk a spol.“ proběhlo v roce 1990. Rehabilitováno bylo šest odsouzených, mezi nimi i Marie Laubová. Jiří Laube rehabilitován nebyl.