E-learning

Jeden z velkých problémů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (vedle nedostatku financí) představuje nedostatek času. V souvislosti s prezenčními kurzy DVPP je neúčast pedagoga na výuce organizačně i finančně náročná. Distanční vzdělávání formou e-learningu tyto problémy do značné míry řeší. E-learningová forma studia vychází vstříc moderním trendům ve vzdělávání. Dlouhodobější interakce lektorů a účastníků kurzů umožňuje důkladnější reflexi problematiky a zvyšuje efektivitu takto koncipované formy vzdělávání. Naše e-learningové kurzy nekladou primární důraz na osvojování faktografických znalostí, ale především na koncepční a metodické promýšlení látky a na konfrontaci účastníků v rámci diskuzí. Díky nadstandardní časové dotaci (kurzy probíhají většinou v pěti týdenních lekcích) zbývá prostor i pro samostatnou práci účastníků a její kritickou reflexi lektory. E-learningová forma přitom minimálně zatěžuje standardní provoz škol, jak po časové, organizační, tak i po finanční stránce.

Z toho důvodu nabízíme učitelům základních a středních škol e-learningové kurzy, ve kterých mohou načerpat metodické inspirace a získat i nové materiály. Veškeré texty, fotografie či videa mohou následně použít ve své výuce. V současné době nabízíme především kurz „Jak učit o komunismu?“, který je akreditován MŠMT. Průběh kurzu zajišťují lektoři skupiny vzdělávání USTR, kteří mají dlouholetou zkušenost s vedením kurzů DVPP. Mají též praxi ve výuce dějepisu a věnují se dlouhodobě též tvorbě výukových pomůcek. Na odborné úrovni se věnují didaktice dějepisu (publikují texty, vedou semináře atd.). Technickou stránku e-learningu zajišťuje IT oddělení ÚSTR. ÚSTR poskytuje kurzu i potřebné webové zázemí.

E-learningový kurs „Jak učit o komunismu?“

V současné době probíhá první běh tohoto kursu. Další cyklus bude zahájen 27. 4. 2012.

Základní charakteristika

Kurz v souladu s kurikulární reformou považuje dějepis za interpretativní předmět. Rozhodně nenabízí normativně závazné výklady moderní české historie. Hledá cesty, jak učební látku prezentovat nejen jako uzavřený soubor faktografie (určený k pouhé reprodukci), ale jako problém otevřený k řešení. Pedagogický konstruktivismus vede žáky k tomu, aby se podíleli na konstruování kulturních významů, díky čemuž se transformuje vztah žáka a učitele a jejich role ve vzdělávacím procesu je oboustranně kreativnější. V tomto ohledu metodika kurzu navazuje na stávající kurikulární dokumenty, které historické poznání charakterizují jako neuzavřené a proměnlivé (RVP G) a zdůrazňují variabilitu výkladů minulosti (RVP OV). Historie není shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek (RVP Z). Cíl dějepisného vzdělávání dle reformy nepředstavuje uzavřený soubor znalostí o minulosti, ale hlavním posláním dějepisu je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti (RVP Z). Kurz se tyto principy pokouší implementací moderních metodických postupů promítnout do školní praxe.

Učitel by si měl v rámci kurzu osvojit praktické dovednosti (jak si připravovat filmové ukázky), získat zkušenost s řadou moderních metodických postupů a seznámit se s možnostmi využití internetových informačních zdrojů. Nabídne učitelům efektivní model průběžného sebevzdělávání (učí „učit se“). Kurz by mu měl pomoci zefektivnit naplnění výukových cílů, stanovených v souladu s RVP. Zjednodušeně řečeno, kurz chce učitele dějepisu zorientovat ve vztahu k problematickým otázkám: co, proč a jak učit ze soudobých českých dějin.

Rozsah kurzu

Obsah kurzu je rozdělen na 5 tematických celků do 5 týdnů studia v celkovém rozsahu 35 hodin. Obsah kurzu předpokládá 1 hodinu práce denně, rozdělení aktivit však není pevně stanoveno a předpokládanou časovou dotaci lze volně přelévat v rámci jednotlivých týdenních (tematických) celků. V rámci studia účastnící zpracovávají samostatný úkol, jenž předpokládá dotaci 4 hodin. Spuštění e-learningového kurzu předchází úvodní setkání účastníků (3 hodiny), na konci kurzu obdobný způsobem proběhne závěrečná evaluace e-learningu (3 hodiny). Souhrnná dotace kurzu je 45 výukových hodin.

Sylabus

Úvodní setkání. (dotace 3 hodiny)
V rámci úvodního setkání budou účastníci informováni a organizační struktuře kurzu a o studijních povinnostech, budou seznámeni se způsobem práce v rámci systému Moodle LMS. Dojde k první interakci mezi účastníky (tutory moderovaná diskuze nad problémy výuky soudobých dějin), k vzájemnému seznámení, diskuze posléze přeroste v e-learningová diskuzní fóra.

Tematické celky:
  1. Poválečná doba 1945–1948. (dotace 7 hodin) Pro tento tematický celek představuje určující metodický postup práce s filmem (dokumenty i hrané fikce). Diskuzní fórum.
  2. Socialistické Československo 50. let. (dotace 7 hodin) Pro tento tematický celek představuje určující metodický postup práce s textovým pramenem. Diskuzní fórum.
  3. Rok 1968. (dotace 7 hodin) Pro tento tematický celek představuje určující metodický postup práce s ikonografickým materiálem, především fotografií. Diskuzní fórum.
  4. Normalizace. (dotace 7 hodin) Pro tento tematický celek představuje určující metodický postup práce s rodinnou pamětí, tedy didakticky aplikovaná metodika tzv. oral history. Diskuzní fórum.
  5. Rok 1989 a transformace. (dotace 7 hodin) Tento tematický celek je založen na propojení všech výše prezentovaných metodických postupů, integruje dosavadní výstupy kurzu a usiluje o synergický efekt – jak na úrovni učební látky, tak metodiky. Diskuzní fórum.
Podrobné sylaby tematických celků:
  • 1. lekce: Poválečná doba 1945–1948
    1. Filmové obrazy konce války a jejich význam pro českou historickou paměť (komparace v rámci středoevropského kontextu) – synchronní i diachronní perspektiva.
    2. Využití audiovizuálních materiálů ve výuce dějepisu – základní metodická východiska.
    3. Praktické cvičení: stříháme filmovou ukázku.
    4. Filmové obrazy odsunu Němců z Československa – synchronní a diachronní perspektiva. Multiperspektivní prezentace česko-německého soužití a možné didaktické cíle takto koncipované výuky.
    5. Komunistická propaganda a její způsob prezentování konce války, intence ideologických manipulací, využití obrazu nepřítele v rámci nástupu KSČ k moci a v kontextu kulturní politiky socialistického Československa.
    6. Problematika kolektivní paměti: koncepty a problémy.
  • 2. lekce: Socialistické Československo 50. let
    1. Legitimizace KSČ odkazem na národní tradice - analýza a interpretace postupů ideologické manipulace a persvaze (Zdeněk Nejedlý: Komunisté, dědici velkých tradic českého národa, tzv. jiráskovská akce).
    2. Kritické čtení a porozumění ideologickým textům v rámci výuky dějepisu – základní metodická východiska.
    3. Politické procesy 50. let a jejich obraz v dobové společenské realitě: analýza a interpretace dobového tisku, procesních knih, rezolucí a dalšího pramenného materiálu.
    4. Jazyk komunistické moci: pokus o analýzu a interpretaci (Petr Fidelius).
    5. Dětský čtenář – ideologický model komunistické kulturní politiky. Dětští hrdinové a čtenáři v textech 50. let (Ondřej Sekora), recepční situace, persvazivní tlak a jeho dopad na sociální praxi (sběrové akce, brigádnické hnutí, dětské rezoluce apod.).
  • 3. lekce: Rok 1968
    1. Pražské jaro srpen 1968 ve fotografii (komparace v rámci středoevropského i světového kontextu). Fotografie jako emblematická redukce historické události, význam emblematických fotografií pro konstituování historické paměti (snímky Roberta Capa a Josefa Koudelky).
    2. Využití ikonografického materiálu v rámci výuky dějepisu – základní metodická východiska.
    3. Komparativní fotodvojice jako způsob kompozice dějepisné látky. Obraz jako (nejen motivační) východisko k širší reflexi dějepisné učební látky.
    4. Role médií a moderních technologií v proměně evropské společnosti: perspektiva kulturních dějin (idoly, popkultura, proměny politické kultury).
    5. Idoly roku 1968 – mediální prezentace politiků (a dalších elit) a jejich role v rámci událostí pražského jara.
    6. Jan Palach – analýza a interpretace ikonografických stereotypů, kulturní významy kultu Jana Palacha.
    7. Jak hodnotit ve výuce dějepisu? Základní metodická východiska.
  • 4. lekce: Normalizace
    1. Obrazy roku 1968 a počátků normalizace v rodinné a kulturní paměti. Konfrontace perspektiv, konfliktní témata. Vztah kulturní (kolektivní) paměti a rodinných vzpomínek na normalizaci.
    2. Využití rodinné paměti a didakticky aplikovaných metod tzv. oral history ve výuce dějepisu: základní metodická východiska.
    3. Specificky normalizační sociální praxe a její odraz v rodinné paměti (zahrádkářství, kutilství, chatařství, domácí umění, televizní konzumerismus).
    4. Vzpomínková kultura normalizace v posttransformační společnosti: fenomén „ostalgie“. Popkulturní filmové obrazy normalizace (komparativní analýza) a jejich recepce v rodinné paměti.
    5. Využití rodinných vzpomínek ve školní praxi: etika vzpomínání ve škole. Jak hodnotit ve výuce dějepisu? Konstruktivismus a multiperpektivnost jako metodické principy hodnocení.
    6. Emblematické tváře normalizace a jejich odraz v rodinné a kulturní paměti. Role konzumní popkultury v rámci normalizační společnosti; koncensus mezi občany a normalizační mocí.
  • 5. lekce: Rok 1989 a transformace
    1. Případné výukové cíle spojené se „sametovou revolucí“ 1989 a počátky transformace. Co, proč a jak učit o listopadu 1989? Vymezení didaktických cílů, metodických postupů a konkrétní učební látky (paralelně zadání samostatné práce).
    2. Rok 1989 ve fotografii – analýza a interpretace emblematických snímků revolučních dní roku 1989. Využití metodiky fotodvojic v souvislosti s výukou o roce 1989.
    3. Rok 1989 ve filmu: synchronní a diachronní srovnání filmových obrazů transformace.
    4. Kritické čtení a interpretace literárních a publicistických reflexí roku 1989 v synchronní a diachronní perspektivě.
    5. Rok 1989 v rodinné a kulturní paměti: analýza a interpretace stereotypů vzpomínkové kultury. Václav Havel – analýza a interpretace ikonografických stereotypů, kulturní významy „ikony“ Václava Havla.
    6. Synergický efekt: pokus o syntézu jednotlivých metodických postupů v multiperspektivě.

Samostatný úkol. (dotace 4 hodiny)

Na základě vybraného tematického celku a metodického postupu zpracovávají účastníci kurzu jako samostatný úkol modelové naplnění konkrétního výukového cíle (nikoliv nutně modelovou hodinu). V rámci této práce se snaží využít inovativní metody. Výstupy jsou hodnoceny nejen tutory, ale účastníci je v rámci diskuzních e-learningových fór prezentují i svým kolegům.

Závěrečné setkání. (dotace 3 hodiny)

Na závěrečném setkání proběhne evaluace kurzu, jak ve formě dotazníku, tak ve formě bilancující diskuze. Tutoři shrnou základní metodické postupy a principy, doplní případné nejasnosti a odkážou na případné další zdroje informací a metodické podpory pro výuku dějepisu. Účastníci prezentují samostatně vypracované úkoly.