Drażkowiak, Mieczysław Alojzy (* 23. 5. 1929, † 30. 8. 1956)
Dne 20. června 1955 přibližně v půl desáté večer byl za obcí Mikulov zadržen polský občan Mieczysław Alojzy Drażkowiak (* 23. 5. 1929 v Ruchačicích), který se pokoušel dostat do Rakouska. Zadržela ho dvojčlenná hlídka PS – útvaru Mikulov ve složení svob. František Pastucha (* 18. 1. 1933) a voj. Jan Šuba (* 6. 5. 1934).
V Polsku byl Drażkowiak v roce 1948 za aktivní činnost v podzemní organizaci KWP[1] odsouzen vojenským soudem ve městě Rawicz pro velezradu k 15 letům těžkého žaláře. Jak sám dne 23. června 1955 vypověděl vyšetřovateli StB, star. ref. npor. Richardu Putnovi z Krajské správy MV v Brně: „Činnost této organizace byla zaměřena proti lidově demokratickému Polsku.“[2] V Polsku si po odsouzení odpykával trest v lágru Chornik v městě Bytom, kde pracoval jako vězeň v tamějších uhelných dolech. V roce 1953 mu byl amnestií 15letý trest snížen o pět let. Potvrzení o udělení amnestie měl Drażkowiak u sebe během zadržení v blízkosti rakouské hranice. Po útěku z uvedeného tábora v Polsku přešel dne 14. června 1955 téměř nestřeženou hranici mezi Polskem a ČSR v prostoru Těšín–Karviná. Po československém území se pohyboval obezřetně – nikoho nekontaktoval, a za šest dní přešel pěšky přes Ostravu, Příbor, Hranice, Nový Jičín, Brno a Pohořelice, až se dostal za Mikulov, kde byl zadržen pohraničníky. Ještě v Polsku si na železniční stanici prohlédl na mapě, jak se dostane k rakouské hranici. V Československu využíval k orientaci slunce, silniční ukazatele, většinou přes den přespával na polích a ve stozích sena a v noci postupoval dále. Živil se čokoládou, kterou si nesl ještě z Polska, a příležitostným sběrem ovoce. Až v Mikulově našel 2 čs. koruny, za které si koupil pivo a tři housky. Jeho anabáze nebyla úspěšná a po zadržení se dostal do vyšetřovací vazby KS MV v Brně. Během celodenního vyšetřování příslušníky StB přiznal: „Mojí snahou bylo dostat se do Vídně a odtud do Itálie, Francie nebo Austrálie, prostě všude, jenom ne do Polska nebo států lid. demokracií.“[3]
Jeho další osud byl ale přesně opačný. Dne 8. června 1955 navrhl náčelník odboru vyšetřování KS MV Brno zastavit proti Drażkowiakovi státněbezpečnostní vyšetřování, zrušit vazbu a předat ho polské straně.[4] Z příkazu MV byl 12. července 1955 na pohraničním bodě v Těšíně ve 12 hodin vydán polským bezpečnostním orgánům.[5]
O rok později se Drażkowiak opět pokusil přibližně na stejném místě překonat československo–rakouskou hranici. Dne 30. srpna 1956 v půl druhé v noci byl Mieczysław Alojzy Drażkowiak usmrcen elektrickým proudem v drátěném zátarasu v úseku 22. roty PS – útvaru Mikulov: „Narušitele nalezla v DZ hlídka svob. Gregora, provádějící kontrolu KP a DZ. Narušitel, který neměl u sebe žádný důležitý materiál, bude se souhlasem prokurátora a OO MV pohřben.“[6] S největší pravděpodobností československé bezpečnostní orgány postupovaly podle tajného rozkazu ministra národní bezpečnosti Karola Bacílka – č. 164/1952, o pochovávaní agentů a teroristů usmrcených v boji s bezpečnostními orgány.
Archivní dokumenty:
- Denní hlášení č. 214, 30. 8. 1956. (zdroj: ABS)
- Vazební fotografie. (zdroj: ABS)
- Osobní vyšetřovací spis, 1955. (zdroj: ABS)
- Operativní materiál, 1955. (zdroj: ABS)
Zdroj:
- Archiv bezpečnostních složek
- f. HS PS OSH, DH č. 214 z 30. 8. 1956
- V–945, KS MV Brno, Dražkowiak
- PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s.
[1] Konspirační polské vojsko (Konspiracyjne Wojsko Polskie), ozbrojená organizace bojující za nezávislost a svobodu Polska. Vzniklo v dubnu 1945 a v jeho čele stál voják Armii Krajowej, kpt. Stanisław Sojczyński, krycí jméno „Warszyc“. Jeho oddíly působily především v oblasti łódzkého, ale i poznaňského a slezského vojvodství. Jejich hlavní činností byl boj proti banditům, ochrana obyvatelstva před Rudou armádou, likvidace prosovětských úředníků. Řady Konspiračního polského vojska posílili po amnestii v srpnu 1945 i mnozí bývalí bojovníci Armii Krajowej; oddíly KPV dosáhly počtu až 3 tisíc mužů. V červnu 1946 byl zatčen kpt. Stanisław Sojczyński a Úřadu bezpečnosti (UB) se podařilo rozbít i struktury KPV ve Slezsku. Organizace se snažila nadále vykonávat svou činnost. V roce 1947 se UB podařilo zatknout další členy vedení KPV, mnozí z nich byli popraveni. V ilegalitě zůstaly zbytky organizace až do r. 1954, její činnost se však omezila jen na sporadické akce proti UB. Více viz: Konspiracyjne Wojsko Polskie w latach 1945–1948. In: Teki edukacyjne, IPN 2007.
[2] ABS, V–945, KS MV Brno, Dražkowiak (VS 30).
[3] ABS, V–945, KS MV Brno, Dražkowiak Dražkowiak (VS 33).
[4] ABS, V–945, KS MV Brno, Dražkowiak Dražkowiak (VS 10).
[5] ABS, V–945, KS MV Brno, Dražkowiak Dražkowiak (VS 13).
[6] ABS, f. HS PS OSH, DH č. 214 ze 30. 8. 1956.