Ústav pro studium totalitních režimů

• Hl. stránka
• Kontakty
• Archiv bezpečnostních složek

• Archiv bezpečnostních složek
• Archivní pomůcky
• Projekt 1989

V prvních letech po skončení druhé světové války přecházeli často hranice do Československa odsunutí Němci. Důvody jejich přechodů byly různé, často se snažili propašovat do Německa část majetku, který zde museli při odsunu zanechat. Časté byly krádeže a pašování dobytka a také potravin, protože v Německu byla v té době špatná zásobovací situace.

Případ Ludwiga[1] Brandla začal právě krádeží koně. Dne 12. 8. 1948 poslal správce hospodářského družstva (HPD) v Hamrech u Nýrska Vladimír Korec sedmnáctiletého kočího Štefana Linguara[2], rumunského reemigranta, s koněm a povozem do obce Zadní Chalupy pro slámu. Měl přitom také odvézt Němce Kláře Tremlové, která se vrátila z vnitrozemí ČSR, její stěhovací svršky na samotu Mukenmühle. Asi v 12.45 hod. nakládali Linguar a Tremlová věci na vůz, když k nim přišel Linguarovi neznámý Němec a Tremlová požádala o pomoc s nakládáním. Muž pomohl. Při nakládání pak tento muž úmyslně pustil jednu bednu kočímu Linguarovi na nohu, vzápětí na to udeřil Linguara pěstí do obličeje, až mu způsobil krvácení, rychle odpřáhl koně, na kterého nasedl[,] a ujel směrem ke státním hranicím. V té době přiběhlo z blízkého lesa šest mužů – Němců, z nichž někteří dle udání kočího Linguara byli ozbrojeni samopaly, a počali pronásledovati prchajícího Linguara, který se dal na útěk. Tito dle udání Linguara měli koše a hřebeny na trhání borůvek, které odhodili. Muži při dostižení Linguara tohoto tělesně ztýrali a po činu uprchli zpět do lesa.[3]

Tento kriminální čin byl nahlášen veliteli útvaru Sboru národní bezpečnosti v Nýrsku npor. Karlu Kadlecovi, který nařídil poplach útvarům SNB v Hamrech a ve Sv. Kateřině, uzávěr státních hranic a zadržení všech Němců z Bavorska, kteří se zdržují nedaleko místa činu, jelikož bylo důvodné podezření, že na přepadení kočího Linguara mohou míti účast a sběrem borůvek na našem území pouze kryjí svou nekalou činnost.[4]Npor. Kadlec odjel do Hamrů, aby operaci osobně řídil. Zde se k němu připojil strážmistr Jan Konarovský a odjeli na místo činu u Zadních Chalup. Od Schätzovy pily postupovali pěšky lesní pěšinou k samotě Sandhütte. Asi po 500 metrech cesty zaslechl npor. Kadlec zvuk koňských podkov. Se strážmistrem se proto plížili směrem, odkud zvuk přicházel. Objevili tam tři muže a tři ženy ukryté pod větvemi smrků. Po zjištění, že jsou to Němci z Bavorska, vzdálení asi 4 km od státních hranic, kteří trhají borůvky na zdejším území, bylo jim nařízeno npor. Kadlecem zanechání nádob s borůvkami na místě.[5] Příslušníci SNB poté vedli zadržené směrem k hranicím, aby je předali nejbližší hlídce SNB k eskortování do Hamrů. Asi po kilometru cesty narazili na další skupinu Němců (tři muži a žena), které dříve zadržela hlídka strážmistrů Jaroslava Cerhy a Stanislava Tyra. Cerha a Tyr nejprve zadrželi osamoceného Němce, který sbíral borůvky a údajně viděl asi dvacet Němců na cestě k hranicím (ti však již přešli), a později bratry Brandlovy s jejich sestrou.[6] Po setkání přikázal npor. Kadlec i těmto sběračům borůvek odložit nádoby, které měli s sebou. Při odkládání nádob začal jeden Němec utíkat do hustého lesa směrem ke státním hranicím. Strážmistři Konarovský a Cerha jej honili a křičeli na něj Stůj! a německy Halt! I další zadržený Němec, jeho bratr, za ním křičel: Luk, bleib doch hier! Uprchlík se ale nezastavil. Nato dal npor. Kadlec příkaz ke střelbě a Konarovský a Cerha vystřelili. Konarovský zasáhl muže do srdce a ten byl na místě mrtev.[7] První pomoc již byla zbytečná, nikdo mu nemohl zachránit život. U mrtvoly čekal strážm. Cerha a později jiní strážmistři na příjezd soudní komise, která případ zdokumentovala a posoudila. Ostatní příslušníci eskortovali zatím zadržené Němce na útvar SNB Hamry a pak do Nýrska k výslechu.[8] Podle dokladů a svědectví bratra zastřeleného, Josefa Brandla, který byl také přítomen ve skupině zadržených Němců, byl mrtvý muž identifikován jako Ludwig Brandl.[9] Podle názoru bratra Ludwig utíkal pravděpodobně proto, že měl strach.[10]

Účast Ludwiga Brandla na přepadení kočího Linguara ani případnou trestnou činnost na území Československa SNB neprokázala, Linguar ho neidentifikoval jako zloděje ani útočníka.[11] Zda zastřelený měl účast na loupežném přepadení kočího Linguara, nebylo dosud zjištěno, avšak v poslední době illegálně přecházely osoby z Německa na čs. území, v okolí Hamrů za účelem trhání borůvek, při tom však páchaly různé trestné činy na zdejším území, ponejvíce krádeže dobytka v okolí Nýrska, a takovýmto způsobem bylo do Německa již převedeno 6 tažných koní a 19 kusů hovězího dobytka.[12] V zadržené skupině Němců byl také zjištěn bývalý člen SS, který byl předán Státní bezpečnosti v Klatovech.[13] Pachatel loupeže koně byl ještě týž den odhalen a zatčen německou policií, byl jím Alois Geiger, Němec odsunutý z Československa. Uloupený kůň byl na základě dohody mezi československými a německými úřady vrácen výměnou za třináct zadržených Němců.[14]

Ludwig Brandl byl Němec. Narodil se dne 10. 9. 1914 ve vesnici Ottenzell, Kötzting, okr. Cham v Německu, kde také žil. Měl ještě bratra a sestru. Pracoval jako dělník.[15] Byl ženatý, jeho paní byla Therese Rodewald.[16] Po provedení pitvy byl pohřben dne 13. 8. 1948 Místním národním výborem v Hamrech na farním hřbitově v Hamrech.[17] Není jisté, jestli byla rodina informována o místě jeho pohřbení, nepodařilo se spojit s příbuznými. Případ byl kvůli použití zbraně vyšetřován Velitelstvím SNB – útvar 9600. Postup příslušníků SNB byl shledán jako správný a nikdo nebyl za smrt Ludwiga Brandla trestně stíhán.[18]

Jeho smrt byla v roce 2003 vyšetřována také Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Z důvodu úmrtí obou zodpovědných osob npor. Kadlece i strážm. Konarovského byl však případ odložen, protože trestní stíhání zemřelého je nepřípustné.[19]

Ludwig Brandl nepatřil mezi Němce odsunuté po druhé světové válce z Československa, narodil se a žil v Ottenzell na bavorské straně hranice. V době zadržení u sebe měl jen osobní doklady, několik marek[20] a nádobu s borůvkami (asi batoh). Do české části Šumavy se vydal se svým bratrem a sestrou. Neukradl koně a ani nebyl identifikován jako útočník, který napadl kočího Linguara. Pravděpodobně byl skutečně jen s rodinou sbírat borůvky v lese. Fakt, že přešli státní hranice, je potřeba zasadit do dobového kontextu, k události došlo v srpnu 1948, kdy se československé státní hranice teprve postupně uzavíraly, ještě na nich nestála „nepropustná“ železná opona s drátěnými zátarasy, nepřetržitě střežená pohraničníky. Naopak zde existovala tradice tzv. malého pohraničního styku provozovaného ještě v období první republiky, kdy mohli obyvatelé pohraničí přecházet hranice na libovolném místě, a mezi obyvateli české a bavorské strany hranice docházelo k častým kontaktům. Od mnichovské dohody v září 1938 až do roku 1945 byla Šumava dokonce součástí německé Třetí říše a žádné hranice v prostoru Nýrska neexistovaly. Vzhledem k zásobovacím problémům v poválečném Německu mohl sběr lesních plodů představovat velmi vítané obohacení rodinného jídelníčku a dostatečný motiv k překročení hranic do Čech. Bohužel, kvůli zpanikaření pana Brandla skončilo toto trhání borůvek tragicky. Se zajatým bývalým příslušníkem SS neměl pravděpodobně Ludwig Brandl nic společného, při zadržování říšských Němců, kteří se neoprávněně pohybovali po českém území, spojili strážmistři dohromady několik skupinek, které našli v lese. Z výpovědi strážmistra Cerhy je jasné, že původně byl Ludwig Brandl v lese jen se svým bratrem a sestrou.